Vážení rodiče a milé děti,

dne 24. 10. 2022 od 15 hod. Vás zveme na

,,Podzimní tvořivou dílnu“.

Společně si vytvoříme podzimní dekorace

a užijeme si hezké odpoledne.

S sebou postačí dobrá nálada a chuť tvořit.

Těšíme se na vás.

Co bude dítě v MŠ potřebovat?

Jak mám své dítě vybavit, aby mělo ve školce vše potřebné? Jaké je vhodné oblečení a obuv?

!!!VŠECHNY VĚCI PROSÍM OZNAČTE NEBO PODEPIŠTE (NĚKDY STAČÍ ZNAČKA NEBO INICIÁLY)!!!

DO TŘÍDY

• pohodlné a účelné oblečení, které bude dítěti umožňovat pohodlný a plnohodnotný pohyb po třídě a při pohybových aktivitách
• bačkorky (ne pantofle, ne crocs) – zvažte praktičnost zapínání a nazouvání dle potřeby vašeho dítěte
• ze začátku nějakou oblíbenou hračku z domova (nebo talisman, obrázek, fotku…)
• nerozbitný hrneček na pití nebo lahev s pítkem (doporučujeme u mladších dětí – praktické pro přehled o množství vypité tekutiny)

NA TĚLOCVIK DO TŘÍDY

Probíhá každý den dopoledne ve třídě 20–30 min. Děti cvičí většinou bosy. Pokud mají dívky sukně či šaty, je potřeba jim dát na cvičení elasťáky.

• Bílé tričko

NA POBYT VENKU – NENÍ ŠPATNÉHO POČASÍ, JE JEN ŠPATNÉHO OBLEČENÍ!!!

S dětmi budeme trávit hodně času venku za každého počasí. Zvažte nákup funkčního oblečení, které umožní dětem svobodný pohyb, a přitom mu poskytnou potřebnou ochranu a zamezí pocení dětí.

• pohodlné a účelné oblečení, které nebude nikterak dítě omezovat v aktivním pohybu a bude odpovídat aktuálnímu rázu počasí 
• vhodnou obuv, vždy mít v MŠ holínky (v zimně zateplené) a pláštěnku nebo nepromokavé oblečky
• nedávejte dětem na ven oblečení „sváteční“, počítejte s tím, že dítě v zápalu hry může přijít se zcela ušpiněným a poškozeným oblečením (pro nás je prioritní spokojené dítě, které objevuje svět a ne dítě, které se bojí šlápnout do louže, protože by se maminka mohla zlobit…)
• v zimním období mladším dětem dávejte jen palcové rukavice s gumou či provázkem v rukávu bundy

Vždy přemýšlejte, zda výběrem oblečení a obuvi dítěti nezkomplikujete osobní samostatnost a radost z pohybu. Velké boty, těsné gumy, rozbité zipy, volné kalhoty padající ke kolenům, bavlněné seprané ponožky, do kterých by se nedostal ani kouzelník, dokážou pěkně zprotivit den. 

NA SPANÍ / ODPOČÍVÁNÍ/ RELAXACI

• Na spaní pyžamo a popř. nějakého mazlíčka (plyšáka apod.) do postýlky. 

NÁHRADNÍ OBLEČENÍ

V šatně na značce svého dítěte zanechte „tašku první pomoci“. Tuto tašku nebo sáček prosím barevně odlišme červenou barvou, aby každý, kdo bude dítěti pomáhat hledat náhradní oblečení, hned věděl, kde pátrat. 

V této červené tašce (sáčku, kapsáři atd.) bude dostatek náhradního oblečení: min. 2x ponožky, 2x spodní prádlo, 1x tričko (dle počasí dlouhý nebo krátký rukáv), tepláčky nebo legíny.

U mladších dětí, které se ještě ve spaní občas pomočují, doporučujeme i náhradní pyžamko.

Nezapomeňte pravidelně náhradní oblečení doplňovat. Obzvláště ponožky a trička jsou v kurzu. 

OCHRANNÝ ODĚV NA PRACOVNÍ A VÝTVARNOU A PRACOVNÍ VÝCHOVU

Pokud nechcete mít všechna trička od vodovek a pracovního materiálu, kupte igelitovou pracovní zástěrku (Ikea, Lidl) nebo nějaký praktický pracovní oděv. 

Berte to však pouze jako doporučení. 

O existenci zástěry uvědomte paní učitelky, dítě si většinou samo nevzpomene.

TĚLOCVIČNA ZŠ

Sem dochází děti 1x týdně. 

• sálová obuv (bílá podrážka)
• vhodné a pohodlné oblečení na cvičení
• batoh či vak na tyto věci

DALŠÍ DOPORUČENÍ:

• Pláštěnka – vůbec se nám neosvědčily takové ty levné svařované pláštěnky z tenkého igelitu. Jejich životnost je do prvního rychlého nebo prudkého pohybu, potom se svařované části trhají. Nejvíce se osvědčila pogumovaná ponča, která umožňují dětem volný pohyb a nezpůsobují pocit sevření. Dají se dát i na teplé zimní bundičky, jejich oblékání je snadné.
• Holinky alias gumáky – je vhodné vybrat takové ty odlehčené pěnové, které nohu nezatěžují a poddávají se ohybu nohy a netlačí na holeň. V zimě je vhodné do holínek pořídit zateplenou vložku nebo neoprenové ponožky.
• Silné ponožky do holínek – vždy je dobré nechat dětem u holínek jedny silnější ponožky, které natahujeme přes normální ponožky a zajišťujeme jimi nohavici v holínce. Také její ohrnutý okraj zamezuje sedření lýtka od lemu holínek. 

I chemická impregnace může z vaší bundy udělat nepromokavou. Není od věci impregnací stříkat i jiné části oděvu.

Batoh na výlety s pevnými popruhy na záda. Provázkové popruhy nejsou vůbec vhodné.

Poprvé v MŠ

Začátek docházky do školy je pro dítě v každém případě velkou změnou a ta s sebou přináší spoustu pocitů a zážitků, se kterými se musí malý školáček vyrovnat. Vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami, než jaké zná z domova, mezi cizí děti a dospělé.

Musí se přizpůsobit dosud nezvyklému režimu, požadavkům, naučit se komunikovat s „novou autoritou“ – paní učitelkou. Každé dítě reaguje na takovou situaci trochu jinak. Pro většinu dětí je to krok k samostatnosti. A pro rodiče zkouška nervů.

Jak na to, abychom všichni tuhle etapu života dobře zvládli? Jak dítěti pomoci?

Každý z rodičů prožívá bolestně odloučení od dětí, obzvláště když víme, že je dítě na nás fixované. Každý rodič prožívá strach, jak to dítě zvládne, co udělá, když bude chtít na záchod, zda si najde kamarády atd. Ale v tuto chvíli musí zvítězit cíl – chceme dítěti pomoci, aby zvládlo nástup do mateřské školy a osamostatnilo se.

Do školky s pláčem

Rodiče musejí počítat a tím, že děti umějí často hrát „divadlo“.  V takových případech je třeba vydržet. Je dobré se ráno ve školce rychle a jasně rozloučit a předat dítě učitelce.

Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte. Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má svět povinností – vy práci, vaše dítě školku.

Používejte stejné rituály 

Voďte dítě do školky vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je pokud možno ve stejnou hodinu. Používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – nejen obecné jako brzy, za chvíli, po práci a podobně.

V žádném případě mateřskou školou dítě nestrašíme

Obzvláště v okamžiku, kdy naše ratolest nedělá, co zrovna chceme, ze spousty rodičů vyletí: „Počkej, až půjdeš do školky, tam budeš muset poslouchat“. I jedna věta v afektu může v dítěti vzbudit obrovský strach, co že ho v té školce čeká.

Oceňujte dítě, když něco zvládne, a podporujte ho v jeho samostatnosti

Pochvalte ho za zvládnutý pobyt ve školce, pozitivně jej motivujte.

Povídejte si denně o tom, co zažilo, co bylo pro něj ten den důležité, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo.

Zvyšujte sebedůvěru dítěte 

Ujistěte dítě, že to zvládne a že mu věříte. Dítě musí mít k mateřské škole kladný vztah, z toho důvodu nikdy mateřskou školou nestrašíme.

Mluvte s učitelkou

Možná se dovíte, že když po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát.

Co byste nikdy neměli dělat!

Buďte důslední a nenechte se obměkčit. Když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém.

Nestrašte své dítě školkou – „Počkej, ve školce ti ukážou“ a za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte.

Nepřiznávejte, že je vám také smutno a že se vám stýská. Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také.

Netvrďte dítěti cestou do školky, že jdete na procházku, a nelžete mu o tom, v kolik hodin je přijdete vyzvednout.

Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být hodné.

Co by dítě mělo zvládnout pro lepší start ve školce

Vaše dítě určitě nezvládne všechny následující činnosti před nástupem do školky. Čím víc toho ale bude umět, tím to pro něj bude jednodušší.

Vydržet bez maminky či tatínka v cizím prostředí. Postupně trénujte v rodině, později mezi známými. Při odchodu se rozlučte a ujistěte dítě, že se vrátíte.  Rozloučení by se nemělo protahovat. Pokud dítě bude plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní.

Obléknout se a svléknout, obout a zout – alespoň částečně, učitelky pomohou.

Samostatně jíst lžící. Nechejte dítě jíst samostatně, i když sní méně. A zkuste zařadit k svačince kousek chleba, děti si s ním často ve školce neumějí poradit.

Pít z hrnečku – používejte běžný hrníček

Umýt si ruce, utřít se do ručníku.

Používat záchod. Naučte děti stáhnout si tepláčky a spodní prádlo a zase je obléci.

Vysmrkat se. Mějte na určitém místě papírové kapesníčky, aby se dítě naučilo samostatně smrkat a nečekalo, až mu někdo utře nos.

Bezpečně chodit po schodech. Naučte je pod dozorem správnou chůzi po schodech, především dolů.

Chodit na procházku. Nejezděte všude autem.

Uklidit po sobě hračky. Každý den můžete trénovat formou hry.

Co (ne)očekávat od mateřské školy 

Co od školky očekáváte právem

Individuální přístup k vašemu dítěti, zájem o ně a pochopení pro jeho zvláštnosti.

Respekt učitelky k vašim zásadám a výchovným postojům. Nemá právo např. zpochybňovat víru rodiny nebo nutit dítě k snědení masa.

Rozumný denní režim, včetně hygieny, zdravého jídelníčku a dostatečného pohybu venku.

Socializaci dítěte působením kolektivu. Prostřednictvím kontaktu s vrstevníky se učí spolupráci, řešení konfliktů, a to v prostředí chráněném a usměrňovaném zkušeným dospělým.

Přiměřený rozvoj paměti a řeči, pracovních návyků a výtvarných dovedností (upravuje je Rámcový vzdělávací program).

Co školka splnit nemůže (ani kdyby se učitelka rozkrájela)

Neudělá z nevychovaného dítěte vychované. Pokud se dítě pravidelně setkává např. s vulgárními slovy (třeba od staršího sourozence nebo sousedů), může se naučit nepoužívat je ve školce, doma ale zase vpluje do stejných kolejí.

Na rozvíjení hudebního či sportovního talentu nemá školka kapacitu ani odbornost.

Neudělá z předškoláčka prvňáka, který vzorně zasedne do lavice, popadne tužku a všechno hned zvládne.

Ani ta nejzkušenější učitelka není psycholog, navíc má na starosti až 25 dětí a je na ně většinu dne sama. Závažnější rodinné problémy (rozvod, úmrtí) může zohlednit, ale nemůže s dítětem individuálně pracovat.

PORPPřevzato z časopisu “Děti a my”

Desatero pro rodiče nově přijímaných dětí

1. Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“ apod.
2. Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu např. do kina láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je, vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se jen prohlubuje.
3. Veďte dítě k samostatnosti – zvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout kalhoty nebo dojít na záchod.
4. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky… ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest) – vyhněte se výhrůžkám typu „když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.
5. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte ani narychlo nebo tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.
6. Dejte dítěti s sebou něco důvěrného- (plyšáka, hračku, šátek).
7. Plňte své sliby!- když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít.
8. Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě poznat projevy strachu u rodičů. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčení o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.
9. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě – pokud den ve školce proběhne v pohodě – chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.
10. Promluvte si s učitelkou. Promluvte si s učitelkou o možnostech postupné adaptace dítěte – třeba zda můžete s dítětem ze začátku jít na chvíli do třídy, apod.

Když jde dítě poprvé do naší MŠ

Ať vaše dítě nastupuje k docházce do mateřské školy na začátku či průběhem školního roku, vždy bude tato událost pro vás i vaše dítě zásadní. Nástup dítěte do mateřské školy změní celkový chod rodiny. 

Dítě se dostává do nové role – předškoláka. Tato role pro něj může být ze začátku velice psychicky i fyzicky náročná. Nové prostředí, cizí dospělé osoby, velký kolektiv dětí, odlišný program dne, stravování atd. Každé dítě na dlouhodobé odloučení od rodiny reaguje jiným způsobem. 

Adaptabilita člověka na nové věci, prostředí a kolektiv je zcela individuální, a tak je potřeba obzvláště dětem s touto novou situací pomoci a tolerovat jejich odlišnosti. K dítěti musíme přistupovat empaticky a vstup do nové role předškoláka nijak neuspěchat. Z psychologických výzkumů vyplývá, že psychicky a sociálně zralé dítě si na MŠ zvyká 7–9 měsíců. Proto není vhodně do ukončení adaptace nechat dítě po obědě spát. Dítě spaní po obědě vnímá jako noc a tudíž 2 dny odloučení od rodiny. Rodiče a rodina jsou pro dítě zdrojem jistoty, kterou v nových situacích ztrácí, a přitom ji tolik potřebuje. 

Adaptační program po vstupu do mateřské školy

Domluvte se svým zaměstnavatelem, aby vás uvolnil z práce nebo povolejte prarodiče či někoho, kdo je schopen onen zmíněný pocit jistoty dítěti vytvořit. Z kapacitních důvodů je možný doprovod pouze 1 dospělé osoby na jedno dítě. 

Dospělá osoba bude s dítětem v mateřské škole pobývat pouze první den do cca 9,30 hod. Úkolem tohoto průvodce je ukázat dítěti prostory třídy, herny, toalet, ukázat a naučit dítě poznávat svou značku, pod kterou najde židličku ve třídě, ručník a šuplík na věci a vyhrazený prostor v šatně. Také dítěti představí paní učitelku a řekne mu, že se na paní učitelku má kdykoli a s čímkoli obrátit.

Fáze adaptace:

1. den může dospělák dítěti se vším pomáhat a provázet ho ve všech situacích do 9,30 hod. Pokud bude ve třídě řízená činnost s paní učitelkou, zkuste si jít sednout do šatny třídy. Dítěti to řekněte.

2.  – 5 den jděte s dítětem ráno do třídy, chvíli si s ním pohrajte, pak sdělte pravdu (jdete do práce, nakupovat, dítěti nelžete!). Oznamte učitelce, že máte v úmyslu odejít. Učitelka tak bude vašemu dítěti věnovat individuální pozornost. S dítětem se rozlučte a odejděte. Pokud vaše dítě bude reagovat pláčem, můžete ho znovu ujistit, že přijdete, můžete ukázat na hodinách, ve které poloze bude hodinová ručička. Nedoporučujeme dítě uplácet věcnými dary (čokoláda, zmrzlina), v budoucnu tím formujeme nežádoucí vzorec chování (stres x jídlo, stres x odměna apod.). Neponižujte emoce dětí. Řekněte jim, že jim rozumíte, že když jste byli malí, taky se vám po rodičích stýskalo a víte, jak se děti cítí. Nechte volný průběh emocí, neodvádějte od emocí pozornost. Můžete říct, že je normální že se lidem, kteří se mají rádi po sobě stýská, o to víc se pak na sebe budete těšit a užijete si pak spolu moc pěkné odpoledne…. Paní učitelka je profesionál a uvidíte, že po vašem odchodu sice ukápne možná pár slziček, ale ty za 5 minut po vašem odchodu přestanou a dítě se zapojí do nabízených her a činností.

O průběhu adaptace u vašeho dítěte budete první týden informováni vaší třídní učitelkou.

V případě silných adaptačních obtíží budeme postupovat individuálně.  První měsíc doporučujeme pouze dopolední pobyt.

Delší pobyt rodiče ve třídě nám nebyl psychology doporučen, zejména kvůli dětem, jejichž rodiče s dětmi do MŠ nemohou nebo nechtějí docházet. Dítě se přirozeně fixuje na jakoukoli dospělou osobu ve třídě a není schopno rozlišit, zda se jedná o učitelku či rodiče některého z dětí. Z důvodu vytvoření vazby na paní učitelky je tak pobyt dalších dospělých osob průběhem dne kontraproduktivní.

Pokud si dítě ani do měsíce na pobyt v MŠ nezvykne, znamená to, že není zcela na předškolní vzdělávání zralé a je pak na zvážení rodičů, jak tuto situaci budou řešit.

První týden s úsměvem, pak slzičky

I přes adaptační programy, které naše mateřská škola nabízí, nemusí být začátek školní docházky zcela bezproblémový. V takových případech budeme hledat společně individuální řešení v zájmu dítěte.

Za léta své praxe máme vypozorované, že první týden bývají děti v mateřské škole nadšené. Nové hračky, nové situace, ve škole pobývají krátce, všichni je chválí…, ale zhruba po týdnu nastává první krize. Dítěti dochází, že docházka do mateřské školy je už na pořád (děti nemají ještě pojem času), a že návrat do starého řádu není možný. To v dětech vyvolá obrannou reakci. Dítě může rodiče začít všemožnými prostředky přesvědčovat o tom, že do mateřské školy chodit nechce (pláč, psychosomatické obtíže, změna chování, výkyvy nálad, nepředvídatelné jednání a reakce atd.). Tato krize by měla do měsíce odeznít.

Bohužel po nástupu do mateřské školy nám adaptaci ztěžují opakující se nemoci. Dítě přijde z rodiny do velkého kolektivu, kde je „ponořenost“ bacily vysoká. Dítě je psychicky oslabené, nemá ještě uzavřený imunitní systém a je tak vůči chorobám méně odolné. Počítejte tedy předem s tím, že dítě v prvním roce docházky do mateřské školy bude ještě potřebovat vaši zvýšenou péči a promyslete, jak budete řešit ošetřování dítěte v případě nemoci. Chápu, že váš zaměstnavatel nebude z vaší absence nadšený, ale neměli byste upřednostňovat práci na úkor doléčení dítěte. Nedoléčené děti ve školce jen opět přispívají k nekonečnému koloběhu nemocí.

Dalším úskalím jsou plánované dovolené do období adaptace. Pokud je dítě v době adaptace opět z prostředí vytrženo, může se stát, že se v adaptaci vrátíte opět na začátek, vč. obtíží, které už začaly ustupovat.

Komplikací může být také narození sourozence v adaptačním období či rozchod, rozvod či neshody rodičů, popř. úmrtí člena rodiny. Pokud taková situace u vás v rodině nastala, je lepší tuto skutečnost oznámit třídním učitelkám, aby mohly lépe individuálně s dítětem pracovat a omezit možné následky na minimum.

Druhá krize

Některé děti můžou procházet zhruba po 2 měsících docházky do mateřské školy další krizí. Tato se už většinou neprojevuje jako smutnění, ale dítě se snaží všemožně snížit rodičovskou autoritu („zlobí“), chová se nepředvídatelně a snaží na sebe upoutat pozornost nevhodným způsobem. Zde platí jen milá důslednost a pevné nervy. Tato krize sama odezní.

Věříme, že se nám podaří společnými silami dětem vstup do mateřské školy co nejvíce usnadnit a zpříjemnit. V případě vašich dotazů nebo nejistoty se na nás s důvěrou obraťte. Mateřská škola je pro vaše děti a my jsme tady pro ně.

Kdy začít ve školce spát?

Tuto fázi uspěchá zbytečně mnoho rodičů. Je-li dítě ve věku 2–4 let a jde do školky poprvé v životě, doporučujeme první 2–3 měsíce školku navštěvovat pouze na dopoledne. Poté, co se dítě plně adaptuje, do školky chodí rádo, bez psychických obtíží, můžeme začít s odpočinkem ve školce. Pokud tuto fázi uspěcháte, můžete dítěti školku lehce znelíbit a celou situaci velice zkomplikovat.

Těšíme se na společné nové začátky.

Nejdůležitější výbava pro nástup do školky

Jsou to hlavně dvě věci, minimálně stejně významné jako smrkání nebo pití z hrnečku :), které naše děti před nástupem do školky ještě potřebují:

• vědět, co se strachem a nejistotou, když na ně přijde, a
• umět najít, co by jim pomohlo, kdyby byly v úzkých.

Pomohlo by vám s vaší nejistotou, kdyby tohle váš budoucí školkáček dovedl? A báli byste se o něj ještě o něco míň, kdybyste věděli, že ho to můžete naučit?

Tak jo, tak s tím pojďte hned začít. Uděláme první čtyři krůčky proti strachům. Ať nemáte jako já tenkrát bolení břicha, že jste ho nenaučili dost 🙂

  Koukněte, jestli se něčeho bojí

Když teď doma mluvíte o školce, sledujte, jestli se něčeho bojí. Jestli je nějak nesvůj a nejistý. Nemusíte to nijak pitvat, jenom se dívejte.

Možná vůbec žádný strach nemá a jen se už nemůže dočkat. A možná se ani ve školce ničeho nelekne. Ideální 🙂

Ale kdybyste kdykoliv někde ucítili nejistotu, nezačněte ho honem honem přesvědčovat, že školka je prima a nemá se čeho bát. (Ani vám to přece nepomáhá, pamatujete?) Místo toho radši svoje dítě

  Ujistěte, že bát se smí

Dejte mu vědět, že i bát se je v pořádku, není to v lidském světě vůbec nic divného. Možná mu to zatím nikdo neřekl? Klidně mu i můžete popravdě říct, že se taky někdy něčeho bojíte.

Přibalíte mu tím totiž na cestu do světa velkou věc. Svoje ujištění.

Bude vědět, že bát se smí, kdyby to na něj přišlo – a že i tak je pořád chlapák, není to žádná ostuda. S tímhle pocitem je pak každý strach hned o něco menší strašák.

Taky už je vám možná líp, že bát se nástupu do školky není žádná přecitlivělost? 🙂

A co dál? Když spolu na nějaký strach, na nějakou jeho nejistotu přijdete:

  Povídejte si o tom

Prostě to proberte. Jako byste to probrali s kamarádkou.

Možná to není od něj žádný zásek, jenom má v hlavě pár otázek, které vám nestihl dát – jestli jste se ho zatím vždycky snažili rychle uklidnit, že ve školce se mu bude líbit, tak ať se nebojí, že není čeho.

A víte, proč je to tak důležité?

Krom toho, že mu na jeho otázky dáte odpověď – a bude víc vědět, do čeho jde a co ho čeká, což mu pomůže se v novém prostředí orientovat – ukážete mu taky, že o strachu a nejistotě se dá mluvit. Že ho nemusí honem spolknout a dělat, že tu není, aby byl za hrdinu. A že to kolikrát moc pomůže, promluvit si o tom.

Možná to dokonce pak zkusí i ve školce, kdyby se něčeho bál. Prostě řekne, že se bojí, a poví čeho. Proč ne, když s mámou a tátou se naučil, že to funguje? Skvělé vybavení, krom důležitého obouvání a chození do schodů, co říkáte? 🙂

A když už o tom spolu budete mluvit:

  Zeptejte se, co by mu pomohlo

Kouzelná otázka. Nejsme na ni moc zvyklí, viďte. Ani mezi námi dospěláky se zatím moc nenosí. Ale určitě ji vyzkoušejte.

Dřív, než mu začnete horem dolem říkat, ale neboj, neboj, bude to dobrý, neboj…, prostě se jenom zeptejte, co by mu pomohlo. Co by potřeboval vědět, aby se nebál? Nebo co by potřeboval udělat? Nebo mít s sebou? Nebo…

Když se ho zeptáte, určitě na něco přijdete.

A navíc mu přidáte další důležitou dovednost na školkový seznam: Bude už tuhle otázku znát. Bude vědět, že může hledat, co by pomohlo, když je v úzkých. A bude mít zkušenost, že se to dá najít. I ta se mu pak ve školce náramně hodí, kdyby přišla krize a bylo mu třeba po vás chvíli smutno.

Řekne pak třeba paní učitelce: „Mně se stýská a pomohlo by mi vidět mámy fotku.“ (Odposlechnuto od dětí 🙂 Tu fotku měly fakt s sebou, protože si to předem s mámou dohodly.)

Hotovo 🙂 Jen 4 krůčky. To se dá do začátku školky zvládnout, ne? A kdyby to pak na vás první den v šatničce přišlo, už je budete znát a můžete je využít znovu. A říct mu třeba:

„Ty se bojíš? To nevadí, úplně tě chápu. Taky mám trochu strach a chce se mi brečet. Je to dneska poprvé, tak je to všechno takový nový, viď. Ale zmáknem to spolu. Co by ti teďka pomohlo, aby ses nebál/a?“